Jaký je smysl života?

Tato otázka trápí celé lidstvo již od nepaměti. Myslím si, že na málokteré téma bylo napsáno tolik knih a bylo prodebatováno tolik nocí u táborového ohně. Jaký má smysl naše existence? Kam směřujeme? Má cenu se v životě namáhat? Kvůli čemu?

Zajímavý je už jenom fakt, že zde existuje něco, co nás žene a pudí k tomu, abychom se touto otázkou stále dokola zaobírali. Už jste se nad tím někdy zamysleli? Proč nám to nedá spát? Je to proto, že jsme přirozeně hloubaví? Proto, že nám to přináší “evoluční” výhodu napomáhající našemu přežití? Nebo je to jinak?

O tuto otázku jsem se nějakou dobu zajímal a shromáždil jsem k ní z různých anket mnoho opakujících se názorů. Než se pustíme do samotného hloubání, dovolte mi, abych se s vámi o pár z nich podělil.

Co je pro nás nejčastějším smyslem života?

  • co nejvíce si užít svůj vlastní život (podle hesla “žijeme jen jednou”)
  • láska a úcta k životu a s tím související činnosti
  • vychovat své potomstvo a náležitě je zabezpečit (rodina)
  • stát se moudrým (vzdělaným) člověkem
  • stát se co nejbohatším a nejúspěšnějším člověkem
  • duchovně růst
  • osobní vztah s Bohem – následovat Ježíše Krista
  • co nejvíc se naučit, zdokonalit a být spokojený
  • poznat sebe sama
  • přežít vůbec v téhle době
  • žít jako slušný člověk a něco po sobě zanechat

Zkuste se chvíli zastavit a znovu si přečíst tyto názory. Co většina z nich vyjadřuje? Nebo lépe – co většina těchto názorů říká o lidech, kteří je zastávají?

Myslím si, že většina lidí tímto říká (ať už vědomě či nevědomě), že žádný neměnný a objektivně daný smysl života neexistuje! Naše otázka proto musí být položena jinak:

Existuje nějaký smysl života, který je neměnný a pro všechny stejně platný?

Aniž si to možná uvědomujete, má vaše odpověď dalekosáhlé důsledky. Pakliže totiž člověk shledává smysl svého bytí v užívání si do poslední kapky, pak lze očekávat, že svým jednáním ublíží mnoha lidem i sobě samému. Jiným příkladem může být touha po kariéře. Vidí-li někdo smysl života v tom, dostat se co nejvýše v rámci své kariéry, můžeme očekávat, že i toto bude mít mnohé negativní důsledky – ať už pro jeho rodinu, výchovu dětí, nebo ostatní kolegy, pokud půjde tzv. “přes mrtvoly”. A to nezmiňuji následky pro něj samotného.

Jiní shledávají smysl svého bytí v ušlechtilejších činnostech, jako např. pomoc druhým, vybudování rodiny, něco po sobě zanechat apod. Od toho se pak odvíjí jejich chování a jednání v různých situacích. Jinými slovy – podle toho, jaký smysl života vědomě či nevědomě zastáváme, tak se také velmi často chováme. Tuto skutečnost je důležité mít na zřeteli.

V čem je ale háček?

Všechny výše uvedené možnosti totiž počítají s předpokladem, že žádný objektivně daný smysl života neexistuje. Proto si jej můžeme zvolit dle své vůle a rozmarů (ostatně tak, jak to vidíme všude okolo sebe). Toto všechno však dle mého názoru platí pouze a jedině tehdy, jsme-li zde náhodou. Jinými slovy – neexistuje žádný Bůh, který by nás stvořil a měl s námi vyšší záměr. Všechny tyto názory, které tak často slyšíme, proto stojí pouze na předpokladu “Bůh není”, aniž si to mnozí uvědomují.

Kdybych tuto myšlenku vyjádřil pedagogicky, pak pokud:

1) Neexistuje Stvořitel (Bůh) a vše je výsledkem náhody -> smysl života žádný není, jsme bezvýznamné nic, které se náhodou ocitlo v nesmyslném vesmíru. Tento pojem je pak relativní. Cokoliv si vyberete, to může být vaším osobním smyslem života. Nejsou žádné hranice, co je normální, co je dobré a co už škodí.

2) Existuje Stvořitel (Bůh), který nás vytvořil -> zde je na místě otázka, jestli tak učinil jen tak a dále se o nás nezajímá, nebo má s námi nějaký záměr. Pokud nás sice stvořil, ale už se o nás nezajímá, pak platí závěr z bodu 1). Pokud nám však dal život z nějakého důvodu a dále se o nás zajímá, pak bude smyslem života právě tento důvod – ostatní bude chybné a minutí se cíle (a to i v případě ušlechtilých cílů, které samy o sobě špatné nejsou).

Co je tedy tímto objektivním smyslem života?

Budu se opakovat – jako křesťan zastávám názor, že hlavním smyslem života pro člověka je vztah s živým Bohem. Věřím, že nás Bůh stvořil proto, aby s námi mohl prožívat vzájemný vztah založený na lásce, podřízenosti a poslušnosti. Bůh touží, abychom Jej svým životem oslavovali a radovali se z tohoto vztahu.

Co je tvým smyslem života, vážený čtenáři, vážená čtenářko? Než si vybereš či zvolíš svoji vlastní cestu, zkus nejprve přemýšlet (hledat), zda smysl života člověka není skutečně něco víc než vlastní rozhodnutí…

Pokud neexistuje Bůh, nehledejme smysl života – žádný totiž není!

Závěrečné shrnutí

Smysl života nespočívá v našich přáních a rozhodnutích. Pakliže existuje Bůh, je to On, kdo nám tento smysl dává. Zobecnit bychom jej mohli na vyjádření, že smyslem života je vztah s živým Bohem a naplnění Jeho plánu pro náš život.

Petr Fiedor

Text byl publikován v jeho knize Bůh: svržení předsudků a mýtů jako otázka č. 6. Obrázky a některá zvýraznění v textu byla přidána pro účely tohoto blogu.

Fiedor, P. (2018). Bůh: svržení předsudků a mýtů. 1. Olomouc: Arché Publishing.

Ing. Petr Fiedor se stal křesťanem během studia VŠ v Ostravě, kde se také zapojil do aktivit studentské neziskovky In-Life. Již mnoho let se aktivně zabývá apologetikou, tedy obranou křesťanské víry. Jeho samotného přivedlo k víře překvapivé zjištění, že křesťanství je postavené na racionálních argumentech a historických faktech – nikoliv na pověrách a mýtech, které se nikdy nestaly. Ježíše Krista poznal jako reálnou bytost, která má o něj zájem, vede ho a dává jeho životu hluboký smysl. Petr pracuje v oblasti IT a s manželkou mají tři krásné děti.


Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s