Neumím se modlit!

Taky máte někdy pocit, že vlastně nevíte, jak se modlit? Nebo máte špatný pocit z toho, že byste se „měli“ modlit (pokud jste křesťané) nebo se modlit více, ale opak je pravdou?

Nedávno mě zastavilo (a přiznám se, že i povzbudilo), co psal Max Lucado na úvod své knihy „Skôr ako povieš amen“.

„Zdravím vás, volám sa Max. Som zotavujúci sa modlitebný slaboch. Pri modlitbe driemem. Myšlienky mi blúdia sem a tam. A rozptyľujúce podnety poletujú všade navôkol ako komáre počas letného večera. Ak sa porucha pozornosti známa pod odbornou skratkou ADHD vzťahuje aj na modlitby, som ňou postihnutý. Při modlitbe myslím na tisíc vecí. Zabúdam robiť len to, do čoho som sa pustil: modliť sa.“ [1]

Myslím si, že více z nás se cítí jako modlitební slaboši. Ale jestli se, jako já, opravdu CHCETE modlit a hledáte, co vám může pomoct, tady je pár tipů, které pomáhají mě.

1. Na nic si nehrajte

Modlitba je rozhovor s Bohem. A Bůh zná naše srdce. Na Boha neuděláme dojem nějakou strojenou formulkou, ale váží si upřímnosti a autentičnosti. Má radost, když Mu dovolíme rozhodovat o věcech v našem životě – jednoduše když Ho opravdu uznáme jako Pána s velkým “P”.

Na nic si před Bohem nemusíte hrát. Bůh – často jako jediný – „snese“ všechnu špínu našeho srdce. Jednoduše Bohu řekněte zcela upřímně o tom, jak se cítíte a s čím bojujete. Anebo že se neumíte modlit nebo že víte, že je dobré se modlit, ale potřebujete v tom pomoct. Nemusíte se přetvařovat. On už to ví, ale přiznat to i před Bohem je důležité pro nás. A vězte, že Bůh vám rozumí dokonce lépe než vy sami sobě.

2. Ujasněte si, co je vaše motivace

Jakub píše ve svém listě celkem natvrdo nepříjemnou pravdu.

„Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.“ (List Jakubův 4,3).

To znamená, že často nám jde primárně jen o nás a naše vlastní touhy, a vůbec ne o Jeho vůli, Boží slávu a dobro druhých lidí.

Otázka pro nás tedy může být:

Chci se modlit, abych získal něco dobrého pro sebe? Nebo se chci modlit za to, co má na srdci Bůh, aby to přineslo slávu Jemu, ne mně? A modlím se, jen když jsem v „průšvihu“, anebo i tehdy, když nemám krizi či zrovna neprožívám velkou radost? Jinými slovy, vyburcují mě k modlitbě jen silné emoce (ať už negativní jako strach nebo pozitivní jako radost), anebo to, že miluji Boha a chci Mu být blízko a naslouchat Mu ve všedních situacích každý den?

Dobrá zpráva je, že Ježíš přišel, aby nás vysvobodil z našeho sobectví, abychom mohli žít pro Něco – Někoho – mnohem lepšího.

„Vždyť nás má ve své moci láska Kristova – nás, kteří jsme pochopili, že jeden zemřel za všecky, a že tedy všichni zemřeli; a za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal.“ 2. list Korintským 5,14-15

3. Zkoumejte v Bibli, co je Boží vůle

V Bibli se píše, že Bůh nevyslyší modlitby, které nejsou podle Jeho vůle. Tím pádem je hodně zásadní věc zkoumat, co je Jeho vůle, že? Začněte číst (nebo poslouchat) Boží Slovo, jedině tak můžete poznávat, co je skutečně Boží vůle – co se líbí Bohu (odpuštění, láska i k nepřátelům, naslouchat druhým), a co naopak Bůh nenávidí (pýcha, sobectví, když se povyšuju nebo soudím druhé lidi atd.). Modlitba a Boží Slovo jdou ruku v ruce. Když přemýšlím nad tím, co Bůh řekl ve svém Slově, v Bibli (ať už o sobě nebo o mně), vede mě to přirozeně k rozhovoru s Bohem – k modlitbě (ať už k chvále, děkování nebo k tomu, že se Bohu rozhodnu odevzdat nějaký hřích a vyznat Mu to a nechat Ho očistit mě).

Už se vám stalo, že vás během rozhovoru s Bohem napadl nějaký verš z Bible? To je zkušenost asi všech křesťanů, kteří mají osobní vztah s Kristem, a je to také přesně to, o čem mluvil Ježíš, když řekl:

„Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.“ Janovo evangelium 14,25-26

4. Hledejte, co o modlitbě učí Ježíš

Ježíš nás učí, jak se máme modlit, v Matoušově evangeliu nám dává například tyto velmi konkrétní instrukce:


“A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.” Matoušovo evangelium 5, 5-8

A stojí za to prozkoumat například i to, za co a jak se modlil v novozákonních listech například apoštol Pavel nebo si najít v Bibli pasáže o modlitbě (můžete použít tzv. biblickou konkordanci online).

Naučené fráze aneb modlitby naprázdno

Přemýšleli jste o tom, co má Pán Ježíš na mysli, když nás vyzývá, abychom při modlitbě nemluvili naprázdno jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov? Přiznám se, že se někdy modlím přesně tak… A možná každý z nás máme nějaké fráze, které jsme slýchávali modlit se nějaké blízké lidi, a tak jsme to začali Bohu taky říkat. Anebo jsme si nějaké fráze vytvořili sami a modlíme se je i bezmyšlenkovitě, aniž bychom to tak mysleli (např. „prosím, Pane, buď teď s nimi…“ jako by s nimi Bůh nebyl, přitom říká, že je s námi stále). Anebo některé fráze třeba opakujeme například pětkrát dokola.

Přemýšlím někdy, jak se na takový „pokus“ o rozhovor z mé strany dívá Pán Bůh. Když uvažuji o vztazích s lidmi, napadá mě jedna ilustrace:

Když mám s někým setkání a bavíme se spolu, koukal by na mě asi dost zvláštně, kdybych mu některé fráze opakovala stále dokola. Např. kdybych mu řekla během setkání několikrát: „Buď tady prosím se mnou!“ Vždyť on už tu se mnou je, slíbil mi, že kdykoli zavolám, přijde, opravdu přišel na meeting a teď si ťuká na čelo, proč mu to už během rozhovoru říkám třikrát. Copak mu vůbec nedůvěřuju? Anebo jak by můj kamarád reagoval, kdyby se mě zeptal při oslavě narozenin, co bych si přála do dalšího roku, a já bych začala odpovídat jen obecné nekonkrétní fráze typu světový mír, konec korony, aby všichni byli zdraví a šťastní. To, co chce slyšet, je, co mám „opravdu“ na srdci. Možná to je nějaký porušený vztah, ve kterém toužím po odpuštění a obnovení důvěry, anebo hlubší přátelství se dvěma lidmi, možná to je uzdravení z deprese nebo to, abych v rozhovorech nebyla taková sebestředná a abych se svým potlačovaným hněvem dokázala pracovat, aby to už dál nenarušovalo vztahy s blízkými.

A pokud se podobným způsobem nebavím s blízkým kamarádem, ale mluvím konkrétně a důvěřuju, že mi naslouchá, o co větší důvěru můžu mít, když se bavím se samotným Ježíšem Kristem, Pánem pánů a Králem králů?

Bůh jistě nechce slyšet to, co si myslíme, že bychom Mu „měli“ říkat (protože za to by přece správný křesťan měl modlit a já chci být správným křesťanem). Ale Bůh touží po našem opravdovém „já“, po našem srdci. Nikdy Pán Ježíš nemůže začít proměňovat a uzdravovat to, do čeho Ho „nepustím“. Ale tluče (někdy jemně, jindy dost intenzivně 🙂 na dveře mého srdce a čeká, jestli Mu budu důvěřovat a do té oblasti (například do určitého vztahu nebo do toho, co mě skutečně trápí) Ho “pustím” s důvěrou v Něho. Víra je založená na důvěře a roste s poznáním Boha stejně jako důvěra ve vztahu s lidmi nemůže růst bez poznání druhé osoby.

Boží Duch i Ježíš se za nás přimlouvají!

V listu Římanům 8,26-27 se píše ohromující věc o tom, co dělá Boží Duch (Duch svatý) pro ty, kdo patří Kristu a přijali Ho – že se za ně přimlouvá v naší slabosti!

Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle.“

Tak to je skvělá zpráva a úžasná pravda, že Boží Duch (i Ježíš) se za nás modlí a přimlouvají neustále. A právě Duch nám dává sílu, moudrost a moc modlit se a vede nás a učí, jak a za co se modlit. Božího Ducha dostává každý v momentě, kdy přijme Jeho oběť za hříchy a dovolí Ježíši stát se jeho Pánem a Spasitelem (viz bod 5).

Věděli jste, že se Ježíš přimlouvá za ty, kdo skrze Něho přistupují k Bohu? Pro mě je to velké povzbuzení… “Ježíšovo kněžství však nepřechází na jiného, neboť on zůstává navěky. Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.” List Židům 7,24-25, Bible.

5. Rozhovor vyvěrající z blízkého vztahu – “Tatínku, prosím tě…”

„Tati, mohl bys pro mě, prosím, …?“ anebo „Prosím Vás, neznám vás, ale chci, abyste mi teď hned pomohl!“

Přemýšlejte nad tím, jaký je rozdíl v tom, když o něco poprosíte „svého“ tatínka (např. o laskavost nebo o půjčení peněz) a v tom, když o to samé vašeho otce poprosí nějaký člověk, který nepatří do vaší rodiny. Váš otec vám obvykle rád vyhoví, a dokonce často s radostí udělá i mnohem víc, než za co ho prosíte (aspoň ten můj – můžete si případně představit “ideálního” tatínka). O co víc náš Otec v nebi! Ale udělat totéž pro cizího člověka? To si otec dvakrát rozmyslí a možná si při tom bude klást otázku: „A proč bych to pro něj měl udělat?“ Jako každá ilustrace má i tato mnoho mezer, ale mně pomáhá… Je to trochu podobné, jako když Boha o něco prosíme, a přitom jsme Mu ještě nedovolili stát se „naším“ Pánem, jen od Něj něco chceme získat. Můžeme mít o Bohu mnoho znalostí, ale to vůbec neznamená, že jsme Mu otevřeli srdce a přijali Jeho oběť za naše hříchy.

Bůh samozřejmě slyší a dokáže odpovědět i na modlitby lidí, kteří Ho nepřijali, pokud jsou v souladě s Jeho vůlí. Ale pokud někdo nepřijal osobně Pána Ježíše do svého srdce a nedovolil Mu být jeho Pánem s velkým “P” a Spasitelem s velkým “S”, je velmi obtížné, aby se napříkad modlil podle Boží vůle – protože nemá Božího Ducha, který by ho v modlitbě vedl a díky kterému by začal vidět a vnímat Boží vůli mnohem jasněji, skrze Bibli a v modlitbě.

Jak se můžu stát Božím dítětem?

Pokud chcete, aby se Bůh stal i „Vaším“ osobním Bohem, můžete to rozhodnutí udělat třeba dnes, když Ho o to upřímně poprosíte a přijmete to, co pro vás udělal Ježíš na kříži, který je jedinou cestou k Bohu Otci. Věřte mi, že nic neudělá s větší radostí, než že na vaši upřímnou prosbu odpoví. (To je samozřejmě hyperbola :-)), s radostí udělá i mnoho jiných věcí, které jsou v souladu s Jeho vůlí v Jeho Slově.) Ale každý se může stát Božím dítětem, pokud se rozhodne vložit důvěru v to, co pro něho Pán Ježíš udělal na kříži – že zemřel i za jeho hříchy a tuto Jeho oběť osobně přijme. Pro mě to bylo to nejdůležitější a nejlepší rozhodnutí v životě a vím, že v ten den jsem se duchovně znovu – duchovně – “narodila”, a tehdy mi dal svého Ducha.

6. Modlete se konkrétně

Zkuste se modlit úplně konkrétně. Pokud toužíte po tom, aby Boha osobně poznalo víc lidí, zkuste se modlit za konkrétní lidi okolo vás, kteří Boha neznají. Za souseda Martina, co se právě rozvádí, za Vaši kolegyni Martu, která je často v práci naštvaná na všechny okolo… Modlete se za věci, o kterých z Bible víte, že jsou Boží vůlí. Například abyste mohli odpustit, abyste měli rádi člověka, kterého teď nemůžete vystát, aby konkrétní lidé mohli poznat Ježíše, aby hledali na prvním místě Boží království, aby viděli, že je Bůh miluje, aby jim Bůh ukazoval realitu jejich srdce (hřích) a zároveň realitu Ježíšovy oběti za ně a potřebu zachránění.

Vaše modlitba může vypadat třeba takhle:

„Tatínku, Ty víš o Martinovi. Děkuju, že Ty mu můžeš teď pomoct. Prosím Tě za něho, aby během tý těžký situace ohledně rozvodu vnímal, že Ty ho miluješ a že mu můžeš dát sílu odpustit. Prosím, aby mohl uvidět, že opravdu existuješ a že můžeš zachránit jeho manželství. Aby mohl odevzdat svoje starosti Tobě a mohl prožít nadpřirozený pokoj od Tebe.“

7. Očekávejte konkrétní odpovědi aneb modlete se s vírou

Když se modlíme konkrétně a věříme, že Bůh má neomezenou moc a slyší nás, můžeme vidět i konkrétní odpovědi na modlitby. Když vám za tři dny Martin napíše, že začal číst Janovo evangelium, které jste mu dali k Vánocům, a přemýšlí, jestli nedat manželství ještě druhou šanci aspoň kvůli dětem, hned víte, „odkud“ vítr vane. Že Bůh odpovídá na modlitbu a mění Martinovo srdce. A věřte mi, že málo věcí se vyrovná takové radosti než vidět Boha pracovat a odpovídat na konkrétní modlitby…

Říkejte Bohu o všem – včetně vašich nejhlubších tužeb

Určitě máte konkrétní přání a touhy, co byste chtěli nebo v čem toužíte po změně (možná máte práci, kde nejste úplně spokojení, nebo vztah, ve kterém cítíte napětí, nebo se trápíte kvůli špatnému rozhodnutí…). Kdysi mě někdo povzbudil, abych s Bohem začala mluvit o všem a říkat Mu i o všech detailech toho, co bych chtěla v životě a pokládat Mu úplně konkrétní otázky. Tím do různých oblastí mého života a tmavých koutů mého srdce Boha “pouštím”, aby k tomu taky mohl říct i On Jeho pohled a mohl i tam být Pánem (jasně, že On je Pán nezávisle na tom, jestli to vnímám, ale jde o to Mu vědomě předat “volant”).

Začala jsem to dělat a vnímám, že mi to pomáhá hlavně v tom, že Pán Bůh mi během toho, co s Ním o tom mluvím, dává na věci jiný náhled, někdy dokonce změní moje touhy v srdci (a třeba mi i něco přestane chybět) nebo úplně změní moji modlitbu. Dává mi do srdce často nové touhy a nová přání, které narozdíl od těch mých nejsou sebestředné. To jenom ukazuje, že je pravda to, co se píše v listu Filipským:

“Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle.” list Filipským 2,13

Během posledního roku mi dva známí říkali o tom, jak Boha prosili za jeden konkrétní model auta, protože se jim zdálo, že to auto má přesně parametry, které by jim vyhovovaly a navíc se jim prostě líbilo. A asi Pán Bůh neměl nic proti, protože různými někdy trochu zázračnými cestami se jim dostal přesně ten typ auta, za který prosili, a za cenu nižší, než bylo obvyklé. To mě taky hodně povzbudilo do modliteb za úplně praktické věci.

8. Co chceš, abych pro tebe učinil?

Jednou procházel Ježíš izraelským městem – Jerichem – a uslyšel o něm slepý žebrák Bartimaios. Nejdřív na Ježíše křičel, aby se nad ním smiloval. Když k němu Ježíš přišel, zeptal se slepého Bartimaia možná na trochu nečekanou otázku. „Co chceš, abych pro tebe učinil?“ Slepý odpověděl: „Pane, ať vidím!“ Až potom ho Ježíš uzdravil. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se ho na to Ježíš ptal, když odpověď se zdála být tak evidentní? Myslím, že pro Bartimaia bylo důležité vyjádřit svoji prosbu a poprosit o to Ježíše konkrétně.

Představte si, že dneska Ježíš prochází tvým domem a ptá se tebe:

„Co chceš, abych pro tebe učinil?“

Co byste odpověděli? A prosíte Ho za to? Mám za to, že když Otce v nebi prosíme podle Jeho vůle (kterou poznáváme z Bible většinou velmi jasně a konkrétně), Bůh má z toho speciální radost, když nás může vyslyšet a někdy udělat i daleko víc, než co si dovedeme představit. Podobně jako milující rodič, ke kterému přijde syn nebo dcerka a poprosí ho o něco, co je dobré.

9. Modlete se s vírou v Boží moc

Na konec ještě jedno krásné Boží zaslíbení (Boží slib, který Bůh dává lidem, kteří se modlí podle Jeho vůle):

„Tomu pak, který působením své moci mezi námi může učinit nade všechno víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit, jemu samému buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení na věky věků!“ list Efezským 3,20-21

Nebyla by škoda nevolat k Tomu, který má moc udělat mnohem víc, než za co Ho prosíme a než si dokážeme představit?

Nepomůže nám mít jen velké “znalosti” o modlitbě. Věřte mi, že čím víc Božích odpovědí na modlitby uvidíte, tím víc budete Bohu důvěřovat a budete se modlit ještě přirozeněji a s větší vírou. A když vám to nepůjde nebo se “zaseknete”, nevzdávejte to! Vždyť Ježíš řekl, že je On sám naše pomoc, On sám je s námi stále a dokonce se za nás neustále přimlouvá u Otce!

Modlit se učíme tím, že se modlíme.

10. Vstupujte do Boží přítomnosti a dovolte Ježíši měnit vaše srdce

A co mám na rozhovoru s Bohem asi úplně nejradši, je to, že jsem prostě v Boží přítomnosti. A nemusím ani nic říkat, někdy můžu jen naslouchat nebo Pána Boha chválit za to, kým je a co dělá. Někdy Mu můžu prostě jen říct, že teď potřebuju, aby mě objal a potěšil nebo že se cítím prázdná a potřebuju, aby mě On naplnil. A tomu se nic nevyrovná.

Okolnosti se často nezmění, ale když jsme v Boží přítomnosti a mluvíme o věcech s Bohem a hledáme Jeho vůli v Bibli, On má příležitost měnit naše srdce, postoje, dát nám novou perspektivu a jedině tehdy nám může dát to, co dokáže jen On – nadpřirozený pokoj, moudrost, radost z Něho navzdory okolnostem, naději a mnoho dalšího. Protože On jediný přesně ví, co potřebujeme, “ještě než Ho prosíme”.

PeN

[1] Lucado, M. Skôr než povieš amen (2015), Kumran, s. 11.

Bibliografie:
Matoušovo evangelium, Bible.
Reeves, M. (2014). Enjoy your prayer life. Croydon, UK: 10Publishing.
Dolman, D. H. (2000). Modlitební život věřících: A-Alef.
Lucado, M. (2015). Skôr než povieš amen (2015): Kumrán.


Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s