Vyděláváním peněz v zaměstnání každý průměrně strávíme minimálně osm hodin denně. Jestliže nám tolik času zabere peníze získat, není od věci investovat část svého času do finanční gramotnosti, abychom dokázali těžce vydělané také co nejlépe a moudře zúročit.
V celosvětovém testu finanční gramotnosti v roce 2015 jsme si jako Češi nevedli nejlépe. “Dobré” úrovně finanční gramotnosti (dle metodiky výsledek min. 5 bodů ze 7) dosáhlo 56 % dotazovaných (v zemích OECD 63 %, v ČR pouze 52 %). ČR se umístila na 19.-20. místě spolu s Jordánskem. Co teda dělat proto, abychom brzo “nezkrachovali”?
1. Rozlišuj pasiva a aktiva
Určitě jsi už slyšel moudrou radu: „Nedávej sto procent příjmu do pasiv, ale odkládej část na investice, které tvoje finance v čase zhodnocují.“ Rozdělení je velmi jednoduché: Aktiva nám peníze generují (vhodné investice, které se velmi pravděpodobně v budoucnu zhodnotí, ať už méně, či více), zatímco pasiva nám naše úspory pouze spotřebovávají (např. spotřební zboží typu mobil, auto nebo třeba cestování či platba nájmu).
Mýty o pasivním příjmu
Nenech se zmýlit slovem “pasivní”. Mít prosperující firmu s dvaceti zaměstnanci, přivydělávat si psaním blogu, se stát youtuberem nebo třeba pronajímat byt rozhodně nejsou jen 100% pasivním příjmem. Z principu to tak v ideálním případě je. Ale rozhodně nejde o příjem čistě “pasivní”, protože vyžaduje mnoho naší aktivity a (nejen) časové investice. Např. koupě investičního bytu má velkou složku, která nám část financí odčerpává. Záleží na tom, jak vhodnou investiční nemovitost koupíme, jak dobře si vše dopředu propočítáme, na nastavení nájemní smlouvy, ale je to tak trochu i o štěstí na nájemníky. Dokonce nám někdy taková investice může peníze i měsíčně odčerpávat a doplácíme na ni třeba 1000 Kč měsíčně, což nás bude ohrožovat při ztrátě zaměstnání, nemáme-li dostatečnou finanční rezervu. (Ačkoli i taková investice, je-li v dobré, perspektivní lokalitě, může být v dlouhodobém horizontu zisková díky zvýšení hodnoty nemovitosti, ale než byt prodáte, může vám peníze odčerpávat). Získat stabilní pasivní příjem stojí vždy hodně práce (většinou i peněz) a svým charakterem to vlastně vůbec není něčím “pasivním”.
2. Část příjmu si odkládej
Většina lidí si nejvíce peněz vydělá “obyčejnou” a vytrvalou prací v zaměstnání. Samozřejmě nic nebrání tomu, ke stabilnímu příjmu “přidat” ještě příjem pasivní. Může být ale nebezpečné zcela opustit zaměstnání s vidinou obrovského zisku z podnikání, které jsme si předtím “nezkusili” v malém, velký zisk v prvním roce může také vystřídat ještě větší ztráta. Část svého příjmu odkládej každý měsíc stranou jako rezervu. Obecně se doporučuje, že by každý pracující člověk měl mít finanční rezervu schopnou pokrýt 6 měsíců ztráty zaměstnání. Nejen, že si na určité věci určitě šetříš záměrně (dovolená, auto, vánoční dárky, finanční dar…), ale většinu z nás čas od času potká nemilá událost typu utopení telefonu – 5000 Kč, rozbitá pračka – 8000 Kč, oprava auta – 20 000 Kč (a to možná opravili jen to „nejnutnější“), vytopení domácnosti se špatně nastavenou pojistkou či ztráta zaměstnání. Nebo můžeme my či náš blízký onemocnět a výdaje za nadstandardní nebo privátní zdravotní péči můžou dosahovat horentních sum. (V případně dlouhých čekacích dob na poúrazovou rehabilitaci či specializované kliniky atd. jsou často nuceni privátní zařízení vyhledat nejen „bohatí“ lidé.)
Odkládej si každý měsíc stranou, počítej s neplánovanými výdaji dopředu a nic tě nemusí překvapit.
3. Půjčka na spotřební zboží = časovaná bomba
Existuje “dobrý” dluh a “špatný” dluh. Podle průzkumu z roku 2018 má téměř pětina Čechů zkušenosti s půjčkou v předvánočním období. Ale půjčovat si na koupi pasiv, které nám žádný budoucí příjem negenerují, ale naopak, je časovanou bombou a jedná se vždy o ten “špatný” dluh. Banky nabízející „velmi výhodné“ kreditní karty vydělávají hlavně na lidech, kteří nejsou schopni dluh zaplatit nebo zapomenou sumu uhradit včas. Úroková sazba cca 17 % je zajímavý přivýdělek pro banky, ale může člověka zničit a dostat za chvíli do dluhové pasti, kdy si bere další a další úvěry na splacení předchozích. Pokud máš úvěr na spotřební zboží (auto, telefon) či dluh na kreditce, začni tím, že si uděláš ještě dnes plán, jak se postupným splácením co nejdříve dluhů zbavit (např. vyškrtnutím výdajů, které nezbytně nepotřebuješ). Pro některé lidi můžou být nákupy kreditkou nebezpečné. Pokud si nejsi jistý, že si dovedeš ohlídat výdaje nebo dodržet dobu splatnosti, radši se kreditce obloukem vyhni.
4. Zvyšuj svoji finanční gramotnost
Ne každý má prostor, obdarování a čas zorientovat se podrobně ve všech druzích investic. Ale pokud chceš svoje peníze dobře investovat a nenaletět prodejcům finančních produktů na jejich reklamu či některému finančnímu poradci, kterému může jít o provizi, alespoň základní přehled o většině finančních produktů a principech investování bys měl mít v každém případě. Je to ve tvém zájmu a v případě špatné investice svoji chybu draze zaplatíš. Pokud se chceš zorientovat v základních finančních produktech, půjč si osvědčené knihy (přečti si i recenze), vyhledej si relevantní audio-přednášky, youtube kanály nebo podcasty.
Najdi si oblast svého zájmu a jdi do hloubky. Vždycky ale platí – nečerpej jen z jednoho zdroje informací (např. jen od jednoho investora), ale z mnoha různých zdrojů.
Může tě to stát hodinku týdně, ale mnohokrát se ti to vrátí. Pokud tě zajímají investice do indexových fondů (s pasivní správou, které mají nižší poplatky), do akcií, ETF (burzovně obchodované fondy – exchange-traded funds), podílových fondů či nemovitostí, najdi si články a videa od lidí, kteří se těmto investicím dlouho věnují.
5. Urči si na začátku, co od své investice očekáváš
Než se rozhodneš, jaký druh investice zvolíš, nejdříve si odpověz na několik zásadních věcí:
a. Jaký je tvůj investiční horizont?
Za kolik let budeš peníze potřebovat? (Na různé věci můžeš mít odlišné investiční horizonty a podle toho volit typ investice.)
Například pokud potřebujeme peníze za 4 roky vybrat a koupit byt, bylo by sebevraždou investovat je do akcií (investiční horizont 10 a více let), protože se nám taky může stát, že v té době bude 40 % propad na trzích a bude nám chybět skoro polovina částky. Nebo opačný extrém: Kdybychom celý život investovali pouze do produktů peněžního trhu, které se v čase zhodnocují jen minimálně nebo vůbec (např. spořicí účet či terminovaný vklad, které jsou určeny pouze pro krátkodobý investiční horizont např. do dvou let), na konci života bychom pravděpodobně měli jen minimum financí, protože jsme nedokázali každý rok ani „překonat“ inflaci, která nám úspory postupně „užírala“.
b. Kolik tomu chceš dát času?
Máš vůbec čas starat se o investiční nemovitost a řešit “průšvihy”? Kolik hodin týdně/měsíčně chceš své investici dát? Existují i investice typu “kup a drž”, které tě stojí čas jen na začátku a na konci.
c. Jakou míru rizika jsi ochotný nést? Jaký jsi osobnostní typ?
Budeš dobře spát, když tvoje investice do tvého akciového produktu klesne po 3 letech na polovinu, i když máš investiční horizont 10 let, nebo tě tato představa děsí?
Zajímej se vždy o obě strany mince – možnou výnosnost, i míru rizika. Obecně platí: čím větší možnost výnosu, tím větší riziko musíš jako investor nést. S delším investičním horizontem se ale toto riziko může u některých investic podstatně snížit (například u dobře diverzifikovaných akcií či nemovitosti v dobré lokalitě).
Zvlášť pro začínající investory může být zajímavá investiční technika DCA (Dollar-Cost Averaging) založená na nákupu fixní dolarové částky určité investice v pravidelném rozvrhu bez ohledu na cenu ETF/akcií na trhu. Investor nakupuje více podílu/akcií, když jsou ceny nízké, a méně, když jsou ceny vysoké. Cílem DCA je co nejvíce omezit investiční rizika investováním stejné částky dolaru do stejné investice po určitou dobu. Investoři se potom nemusí tolik obávat investování na špičce trhu nebo si lámat hlavu s tím, kdy přesně z trhu vstoupit nebo vystoupit. DCA je obvykle bezpečnější strategií, která obvykle zajistí celkově příznivou průměrnou cenu za ETF či akcii.
Pokud přemýšlíš nad investicí do realit, neunáhli se zvlášť v dnešní době, kdy jsou ceny bytů ve velkých městech nehorázně vysoké, ale před koupí si určitě přečti mnoho článků a vyslechni rozhovory s více realitními investory s jejich radami a zkušenostmi a informace si důkladně „přebírej“. Může trvat i dva roky najít vhodný byt s roční návratností alespoň 5-10 % (nebo v této době ani najít nemusíš). Vyplatí se dlouhodobě sledovat určité vytipované, perspektivní lokality, kde hodnota nemovitostí obvykle roste rychleji než inflace, zatímco v horších lokalitách tomu tak často být vůbec nemusí (výhodou je lokalitu dobře znát).
6. Měj svoje příjmy a výdaje pod kontrolou
Testík
1. Víš z hlavy, kolik pevných výdajů za měsíc každý měsíc platíš?
2. Jaké máš průměrné měsíční výdaje se vším ostatním?
3. Kolik průměrně za měsíc můžeš ušetřit?
4. Kolik z toho reálně ušetříš?
Pokud jsi na některou z otázek odpověděl “nevím”, udělej si jednoduchý přehled měsíčních příjmů a výdajů. Nezapomeň do průměru započítat i jednorázové roční náklady jako dárky na Vánoce a narozeniny či letní dovolenou. Může postačit excel (pomůže odlišit si barvou FIXNÍ a JINÉ výdaje), ale klidně využij některou z méně „nudných“ způsobů, jako např. propracovanou apku (navíc mobil s sebou asi nosíš stále).
Jen málo lidí má přehled o svých současných příjmech a výdajích. Přitom právě rozdíl příjmů a výdajů je tou základní věcí, kterou je třeba sledovat, abychom se nedostali do dluhů či finanční tísně (už) na začátku života. Stačí jednoduchá matematika. Když jsou výdaje vyšší než příjmy, má to své důsledky. (Možná si ťukáš na čelo, že to přece ví každý. Ale ze statistik vyplývá, že v dluhové pasti končí často vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří měli dlouhodobě výdaje vyšší než příjmy.) Za poslední roky diametrálně přibývá mladých lidí před třicítkou, kteří se jen obtížně dostávají z dluhové pasti a někdy jsou dokonce nuceni vyhlásit osobní bankrot, aby mohli začít zase od nuly.
7. Přemýšlej v předstihu o vlastním bydlení
Většina lidí část života potřebuje bydlet v nájmu, ať už je to vysokoškolská kolej nebo byt. Ne každý si za několik let může dovolit našetřit 10-20 % ceny bytu pro získání hypotéky, aby si mohl splácet vlastní bydlení místo dotování bytu někoho jiného. Ale můžeš si pro sebe udělat jednoduchý propočet. Např. bydlení v nájmu za 8 000 Kč měsíčně dělá za 5 let 480 000 Kč v hypotetickém případě, že se výše nájmu nebude zvyšovat.
„První investice by měla být do vlastního bydlení.“ Na tom se shoduje většina investorů.
Možná se ti zdá nereálné vzít si teď s tvým platem hypotéku. Ale už to, že počítáš, přemýšlíš, čteš články a podcasty na to téma, to vše tě posouvá a dává ti mnoho tipů pro to, jak najít způsob vzít si jednou hypotéku na vlastní bydlení. Zvlášť ve velkých městech s extrémními cenami bytů a po zpřísnění pravidel pro získání hypotéky je dnes řada lidí nucena hledat jiné alternativy pro první investici než bydlení ve vlastním, pokud se nemůže přestěhovat do levnější lokality. Pokud jsi v takové situaci, můžeš zkusit popřemýšlet i o koupi investiční nemovitosti k pronájmu (garáž, byt…) v levnější, ale perspektivní lokalitě s dobrou dojezdovou vzdáleností od tvého domova, která by ti mohla nájemní bydlení minimálně dotovat nebo se bude alespoň splácet „sama“. Část nemovitosti ti tak splatí nájemníci a v budoucnu ji můžeš prodat (v lepším případě) se ziskem a ten použít na pořízení vlastního bydlení (počítej ale s výkyvy cen na trhu nemovitostí a nízkou likviditou zvlášť v určitých lokalitách). Nezapomeň však v propočtech návratnosti investice na nějaký z mnoha výdajů spojených s bytem na pronájem, jako jsou splátka hypotéky, fond oprav a jiné poplatky v domě, daň ze zisku z pronájmu, daň z nemovitosti, pojištění nemovitosti, zálohy za energie a ztráta v době, kdy bude byt neobsazený, či rezerva pro škody, které ti může nájemník způsobit atd.
8. Neukládej si největší poklad na zemi, investuj do nepomíjivého
Náš investiční horizont nemusí být omezený jen na délku našeho života, ale může sahat do věčnosti. Ať se nám to líbí, nebo ne, peníze a majetek si s sebou při odchodu z této země odnést nemůžeme. Finanční svoboda je dobrá věc, ale ani ten nejlepší stabilní pasivní příjem nám nezaručí šťastný život a nedokáže naplnit potřeby našeho srdce, které je dimenzované pro “něco víc”. O tom svědčí i to, že mnoho “nejúspěšnějších” a nejbohatších lidí je velmi nešťastných, a někdy dokonce dobrovolně ukončí svůj život, protože v něm nevidí smysl. Dosáhli všeho, po čem toužili, a zůstali prázdní. Můžeme si ale svůj „poklad“ hromadit jinde.
Ježíš vyučuje o financích dokonce častěji než o jiných věcech. V evangeliích najdeme 288 veršů o penězích či majetku (tj. každý desátý verš!). Např. v Matoušově evangeliu 6,19-21 nám Ježíš říká:
“Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.”
Bible mluví o tom, že vložení důvěry v Ježíše Krista je tou nejlepší investicí, kterou můžeš udělat, a navíc má dopad nejen na tento život na zemi, ale na celou věčnost. Ježíš zaslíbil: “Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života. “ Janovo evangelium 5,24
A na závěr otázka, na kterou si musí odpovědět každý sám:
Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? Markovo evangelium 8,36
PeN
Pozn. Obsah článku není investičním doporučením. Cílem je motivovat k sebevzdělávání ve finanční gramotnosti.
Inspirované zdroji:
Investiční strategie pro třetí tisíciletí – Pavel Kohout
Přednáška Ing. Rostislava Navrátila „Na cestě k finanční svobodě“
Podcasty a videa realitních investorů (Adam Wojnar, Nela Kubasová, Pavla Temrová atd.)
Princip pokladu – Randy Alcorn
Peníze na druhém místě – Howard Dayton a kol.
Inteligentní investor – Benjamin Graham
In-Life Blog 