Aby láska vydržela – 1. část

Říká se, že láska hýbe světem. Co ale způsobuje, že láska vydrží?

Kdo by netoužil po lásce? Ten, kdo miluje, je naplněný a ten, kdo je milován, je šťastný člověk. Láska inspirovala a inspiruje písně, básně, výpravy i souboje. První velký epos západní literatury je o lásce. Ilias není jen o válce, ale také o muži, který se snaží získat zpět svou ženu. Také druhý velký epos západní literatury je o lásce. Odysea není jen o putování, ale i o muži, který se snaží dostat zpět ke své ženě. Avšak snazší je lásku oslavovat než lásce rozumět a snazší je lásce rozumět než lásku udržet.

Udržet milostný vztah je vzácná dovednost

Udržet lásku matky vůči dítěti nebo lásku syna či dcery vůči rodičům nestojí moc úsilí. Když se ale podíváme na statistiky rozvodovosti nebo počet manželství, kde zjevně láska chybí, zjišťujeme, že udržet milostný vztah je vzácná a prchavá dovednost. Bylo by naivní předpokládat, že lidé, kteří se rozvedli, nebo lidé, kteří se cítí manželstvím polapeni, začínali s méně romantickým nadšením, než v které doufáme my.

Když jsme mladí, hledáme někoho, kdo by nás miloval. Doufáme, že ten, kdo nás miluje, nás bude také úžasně přitahovat. Irský dramatik Bernard Shaw (1856-1950) si stěžoval, že nezájem žen, které miloval, byl vyvažován pouze neutuchající přízní žen, které nemiloval. Když dospějeme, zřejmě zjistíme, že vytrvale milovat je stejně velká výzva jako získat si lásku někoho jiného.

Pokud zde mluvíme o milostném vztahu, máme nyní na mysli lásku v jejím heterosexuálním vyjádření. Je pravdou, že homosexuální láska začala uplatňovat nárok na romantický vztah již v době starověké řecké básnířky Sapfó, ale homosexualita si zaslouží své vlastní pojednání. Proto se v našem přemýšlení zaměříme na lásku mezi dvěma pohlavími místo na lásku v rámci jednoho pohlaví.

Podívejme se na následujících 5 věcí pro úspěšný vztah (pozn. poslední dvě z nich najdete brzy v dalším článku):

1. Úspěšný milostný vztah vidí rozdíl mezi subjektivní a objektivní realitou

To, co cítíme (například romantika), je subjektivní realita, která odráží naše vlastní vnitřní reakce a pocity. Subjektivní realita se nejen může měnit, ale mění se často. Objektivní realita je něco, co výrazně přispívá k tomu, aby moc lásky vydržela, a jako taková by neměla být podceňována.

Objektivní realita je něco konkrétního, co není ovlivněno mojí reakcí vůči tomu. Objektivní realitou je například věk, rasa nebo rodina daného člověka. Pokud člověk pochází z rodiny, ve které se vztahy úspěšně udržují, bude to důležitou výhodou pro další generaci. Objektivní realitou je schopnost člověka vydělat peníze, což se ale lépe dokazuje, než předvídá. Objektivní realitou je fakt, že někdo je matkou či otcem mého dítěte. To se nikdy nezmění. Romantická láska svou povahou není objektivní realitou. Ačkoli objektivní realita nikdy nemůže nahradit romantickou lásku, bude nevyhnutelně tvořit buď schody, po kterých bude romantická láska stoupat a růst, nebo naopak překážky, přes které bude klopýtat a které ji budou srážet.

Bylo by bláznovstvím přehlížet konkrétní fakta jen kvůli silným pocitům. Moudrost je schopnost zvážit fakta a předvídat, jak budou přispívat k budoucímu vývoji lásky. Láska je taková, že může být na začátku uspokojena pouhými pocity, ale v budoucnu vyžaduje objektivní pomoc.

2. Úspěšný milostný vztah musí předvídat změnu

Největší milostnou básní, která kdy byla napsána v angličtině, je podle mého názoru 18. sonet, jehož autorem je William Shakespeare. Začíná slovy: „Mám tebe k jasnému dni léta přirovnat?“ Od básníků se nečeká, že budou držet krok s realitou, alespoň ne příliš často nebo na dlouhou dobu. Popravdě řečeno, Shakespeare ve své vášnivé poctě, kterou skládá romantické lásce, živí přinejmenším dva mýty: Trvá na tom, že krása, kterou miluje, nikdy neuvadne, a na tom, že jeho náklonnost vůči ní nikdy neodejde. První mýtus je zjevná, ale omluvitelná lež. Druhý mýtus je v případě, že jeho zájem o milovanou ženu je založen pouze na její kráse, lží také. Šedesátiletá žena prostě nevypadá stejně, jako vypadala ve dvaceti. A to platí i pro muže.

Fyzická krása může podnítit romantickou lásku, ale nemůže ji udržet prostě proto, že fyzická krása nemůže udržet sama sebe.

To neznamená, že manželé v letech nejsou upřímní, když říkají: „Je pro mě stále krásná“. Jsou upřímní, ale dívají se na krásu zcela odlišnou od krásy, kterou poprvé spatřili na první schůzce. Neočekávat změnu je neomluvitelná chyba a nenaučit se přizpůsobit se změně znamená odmítat vyrůst.

 Ale nemění se pouze náš milovaný, měníme se i my. Oba partneři podléhají změnám. To, co nás přitahuje letos, nám může připadat příští rok fádní. Objevování nového je velkým přítelem romantického vztahu. Pokud však je novost převládajícím zdrojem přitažlivosti, může se stát nepřítelem trvalé lásky. Pokud s někým žijeme, nové nevyhnutelně mizí a mělo by být nahrazeno hlubším doceněním a vděčností za to, co už jsme o daném člověku poznali. Pokud předvídáme změny (zvlášť ty nepříjemné), jejich dopad bude méně drtivý a ztlumení traumatu přispěje k ochraně vztahu.

3. Úspěšný milostný vztah rozumí důležitosti „třetí věci“

“Třetí věc” je něco dalšího, mimo dvou milenců. Zvláště ženy (ačkoli samy sebe mohou přesvědčit o opaku) nechtějí být JEDINÝM ohniskem mužova života. Milostný vztah získává na kvalitě, pokud jsou partneři oddaní nějaké třetí věci. Může to být něco uměleckého nebo vlasteneckého, může to být sport, zábava nebo povolání. Může to být vědecké zaujetí nebo intelektuální vášeň. Jejich potěšení z této třetí věci posiluje potěšení, které prožívají jeden z druhého, a přibližováním se ke třetí věci se přibližují i jeden druhému.

Pokračování článku najdete zde.

      Ronnie Collier Stevens

Ronnie C. Stevens je učitel Bible a evangelista původem z Atlanty (Georgia) a nyní se svou ženou Jane žije v Moskvě. Vystudoval Univerzitu v Georgia a Dallaský teologický seminář. Vyučuje studenty i kazatele v mnoha zemích světa, zvláště ve východní Evropě a na Blízkém východě. Působil jako pastor v Mnichově, Memphisu (Tennessee) a Budapešti. V roce 2018 vydal knihu The Path To Discipleship: John 1 – 11. Ronnie se nebojí cestovat ani do těch nejnebezpečnějších zemí, aby mohl vyučovat to, co poznal z Bible o Ježíši Kristu, který mu změnil život.