Jak se máš? Tip na zdravější a delší život

Vzpomenete si, jak jste naposledy odpověděli na otázku „Jak se máš?“? Na tom, co odpovídáte, může záviset vaše zdraví, a jak dlouho budete žít. Že vám to nedává smysl? Vydržte a ještě chvilku čtěte.

Na tuhle otázku můžu říct to první, co mne napadne. Tím jsou těžkosti a starosti (to napadne většinu melancholiků :)). Ale o tom lidem kolem sebe nechci vyprávět. To totiž vztahům nepomáhá. Po pár pesimistických výlevech by už těžko někdo znovu projevil zájem.

Nechci ani odpovědět nějakou banalitou. Proto raději přemýšlím o tom dobrém, co se u mne právě děje, co mne těší, za co jsem vděčná.

K čemu je takové přemýšlení dobré? Vědci objevili, že vděčnost způsobuje, že lidé cítí vysokou míru osobní pohody, laicky řečeno, cítí se šťastní.

…Vděčnost je klíčem ke štěstí.

„Vděčnost je uvědoměním si, že jsme příjemci dobra,“ vysvětluje americký vědec Robert Emmons… Být vděčný znamená směřovat pozornost na to, co nás těší nebo co máme, a nikoli na to, co nás trápí nebo co nám chybí. …důležitější je, že onen „dárce“ (ať už konkrétní či abstraktní), k němuž vděčnost pociťujeme, stojí vždy mimo nás. Tahle emoce je pravým opakem sebestřednosti…

Pro mne je tím dárcem Bůh, konkrétním a osobním dárcem. Vím, že věci v mém životě, dobré i špatné, se nedějí náhodou. Vše má svůj smysl. Tohle vědomí mi vděčnost výrazně usnadňuje.

Vědci nám dávají stejnou radu, jakou najdeme i v Bibli. Ta dokonce radí, abychom byli vděční za všech okolností.

„Za všech okolností děkujte, …“ 1. list Tesalonickým 5,18

Musím k tomu dodat, že vděčnost neznamená popírat nebo vytěsňovat nepříjemné věci, znamená to víc se soustředit na ty dobré věci.

Další vědecké zkoumání objevilo, že míra prožívání vděčnosti souvisí s psychickým i fyzickým zdravím. Snižuje se pravděpodobnost infarktu, lépe spíme, máme kvalitnější vztahy, jsme empatičtí a trpíme méně stresem. Učit se vděčnosti určitě stojí za to.

Jak tedy můžeme zvýšit kvalitu svého života, jak se učit vděčnosti? Stačí si večer zapsat pár věcí, za které jsme ten den vděční, pár drobných požehnání. Při experimentech se ukázalo, že zapisování si radostí způsobí až o čtvrtinu šťastnější pocity než zapisování problémů.

To, jak se cítíme, záleží na nás. Náš vnitřní život máme ve svých rukou víc, než se domníváme.

Přátelé, díky, že se mne ptáte, jak se mám. Pomáháte mi být víc vděčná. A díky vám pak prožívám štěstí.

aku
  inspirováno článkem v Respektu č. 51-52, r. 2018


Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s