Ronnieho Stevense jsem poprvé zažila na přednášce v Praze na koleji, kam přijel z Budapeště (zvlášť si na něm vážím to, že je ochotný přijet zdaleka i kvůli menší skupině studentů, ačkoli jinde přednáší pro velké publikum). Na jeho přednáškách mám ráda jeho naléhavost, aktuálnost (má perfektní přehled o dění ve světě) a jeho schopnost „vykopat“ z Bible hluboké pravdy a principy. Sám v životě prožil hodně těžké věci a také mnoho dalších lidí v těžkých obdobích doprovázel. Sám říká, že jeho víra v dobrého Boha, zakotvená v Bibli, dokonce stále roste. Těchto 5 myšlenek mě z jeho přednášek o utrpení zaujalo nejvíc. (Odkaz na jednu z nich je zde.) PeN
VELKÝ PARADOX
Jak může existovat Bůh, který je dobrý, a přitom dopouští tolik zla a utrpení na světě? A navíc, velmi často na dobré lidi? Ve světě kolem nás často pozorujeme tento paradox: Někdy ti nejhorší lidé přežijí, a ti dobří ne.
1. ŽIVOT NA ZEMI BEZ UTRPENÍ = ŽIVOT NA ZEMI BEZ LIDÍ
Jestliže Boha utrpení znepokojuje a bolí, proč s tím potom nic neudělá? Možná bychom si přáli, aby Bůh utrpení úplně odstranil. Pak si ale musíme položit otázku: Jaká je příčina utrpení? Není naprostá většina utrpení na zemi způsobena jednáním lidí, kteří jsou hříšní? (Pozn. hřích může znít jako nějaké křesťanské klišé, ale v kontextu Bible hřích znamená postoj v srdci nebo jednání podle mých vlastních představ, nezávisle na Bohu.) Má-li tedy Bůh skoncovat s utrpením, znamená to, že by musel odstranit všechny hříšníky a na zemi by nezbyl nikdo z nás. (Případně z nás udělat loutky, které nikdy nemohou udělat nic než jen dokonalé dobro, a odebrat nám tak svobodnou vůli.)
2. NAŠE ZNEPOKOJENÍ NAD UTRPENÍM NA NĚCO ZÁSADNÍHO UKAZUJE
Proč jsme vlastně znepokojení utrpením? Proč nám není jedno, že někdo prožívá bolest?
„Utrpení nás trápí, utrpení nás zarmucuje a utrpení nás dokáže nahněvat proto, že jsme stvoření k Božího obrazu.“ (Pozn.: Já si to představuju tak, že v určitých věcech – např. touha po dobru, vnímavost vůči bolesti a bezpráví, vnímání krásy – odrážíme Boha.)
Pokud se vše děje pouze „náhodně“, proč nás potom utrpení tolik trápí? Trápí nás, protože máme určitou morální přirozenost. Kdyby například krávy v Indii tuto morální přirozenost měly, tak by je zajímalo, že jejich sestřenice v Americe končí v hamburgerech. Ale zjevně jim to je jedno.
My se zajímáme o to, když lidé trpí, protože to bolí Boha. A Boha utrpení bolí dokonce ještě více než nás.
Utrpení a bolest Boha znepokojují. A nás to znepokojuje, protože jsme stvoření k Božímu obrazu.
3. BŮH SÁM DOBROVOLNĚ KVŮLI NÁM PODSTOUPIL NEJVĚTŠÍ UTRPENÍ
„Bůh nám neprokazuje svoji lásku k nám tím, že by nás ochránil od utrpení, ale prokazuje nám svou lásku tím, že svého vlastního Syna od utrpení neochránil“, abychom my v Něm mohli mít věčný život.
Jinými slovy – abychom mohli po smrti přijít do Boží přítomnosti na místo zvané nebe, musel někdo zaplatit trest za hřích: Buď my sami věčným oddělením od Boha po smrti, nebo Ježíš, který sám žádný hřích neudělal. Dobře to vystihuje verš z Janova evangelia 3,16:
“Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.”
4. BŮH NÁS V UTRPENÍ NEOPOUŠTÍ
Navíc, Bible mluví o tom, že Bůh nás v utrpení nechce nechat samotné, ale On sám je s námi. Když mu to dovolíme, dá nám sílu uprostřed nejtěžších zkoušek. Jak sám říká ve svém Slově…
“Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel.” Bible, Izajáš 43,2-3
“Přebývám ve vyvýšennosti a svatosti, ale i s tím, jenž je zdeptaný a poníženého ducha, abych oživil ducha ponížených, abych oživil srdce zdeptaných.“ Bible, Izajáš 57,15
(námět: báseň Margaret Powers)
5. POZVÁNÍ NA MÍSTO, KDE NENÍ ŽÁDNÉ UTRPENÍ
Proč Bůh tedy nestvořil místo, kde žádné utrpení nebude? Přesně to ovšem udělal. Bůh „na počátku stvořil nebesa a zemi.“ A právě ta „nebesa“ jsou místem zvaným nebe nebo Boží království, kde není hřích, utrpení ani bolest.
„Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ Bible, Zjevení Janovo 21,3-4
JEDINÁ BOŽÍ PODMÍNKA
A na to místo nás zve. Nikoli za našich podmínek, nýbrž za jeho podmínek. (Podobně, když vlastníme nějaký prostor – např. náš pokoj doma – my máte právo rozhodnout, kdo a kdy do našeho pokoje vstoupí nebo se tam zabydlí, komu dáme klíč. Podobně je to s tím, co patří Bohu.) A ta jediná Boží podmínka pro to, abychom mohli jednou přijít na místo, které stvořil a kde žádné utrpení není, je jednoduchá: Uvěřit a přijmout to, co pro nás udělal Ježíš Kristus na kříži, když umíral za naše hříchy a nesl Boží trest místo nás.
ZÁVĚREM
Naším lidským omezeným intelektem určitě nedokážeme pojmout plný význam a smysl bolesti a zla ve světě. Utrpení tady na zemi existuje a je velmi reálné.
“Buď budeme trpět my, nebo lidé kolem nás.”
Naštěstí Bůh nám neříká, že těžké věci máme zvládnout sami ze svých sil, ale místo toho povzbuzuje:
Z biblické perspektivy je utrpení na této zemi dočasné. Zároveň je tu místo zvané „nebe“, kde již žádná bolest nebude a kam nás Bůh – za jeho jediné podmínky – zve, na celou věčnost.
„Neboj se, já jsem tvá pomoc.” (Bible, Izajáš 41,13)
„Ani soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad (…) ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši.“ (Bible, list Římanům 8,35-39)
„Posílím tě. Budu vás nosit a zachráním vás.“ (Bible, Izajáš 46,4)
Ronnie Stevens je učitel Bible původem z Atlanty (Georgia). Vystudoval Univerzitu v Georgia a Dallaský teologický seminář. Vyučuje studenty a pastory v mnoha zemích světa, zvláště ve východní Evropě a na Blízkém východě. Byl pastorem v Mnichově, Moskvě, Memphisu (Tennessee) a Budapešti. Nebojí se cestovat ani do těch nejnebezpečnějších zemí, aby mohl vyučovat to, co poznal z Bible o Ježíši Kristu, který mu změnil život.
A ještě jednou odkaz – celou přednášku najdete zde.
PeN
In-Life Blog 