Je tu pokračování materiálu pro ty, kdo se chtějí během Adventu na chvíli zastavit, ztišit a inspirovat Božím Slovem. 1. část s názvem “Betlém: místo naděje” najdete zde.

GALILEJSKÉ JEZERO: MÍSTO, KDE NÁS JEŽÍŠ UČÍ VĚŘIT.
Galilejské jezero, známé také pod názvy Kineretské, Tiberiadské nebo Genezaretské jezero, je místem, v jehož okolí se odehrála většina událostí, které o Ježíši Nazaretském zachycují čtyři evangelia. Toto 21 km dlouhé a 13 km široké jezero je hlavním zdrojem vody pro celý Izrael. V Izraeli je nejčastěji nazýváno jako Kineretské jezero. Tento název si získalo díky svému tvaru, kinor totiž v hebrejštině znamená lyra.
Dnes si připomeneme událost, která se udála přímo ve vlnách Galilejského jezera – jak Ježíš, a na chvíli také Petr, kráčeli po vodě – a co se z Petrovy zkušenosti s Ježíšem můžeme dnes (na)učit my.
Přečti si Matoušovo evangelium 14, 22- 33: Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy. Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám. Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. K ránu šel k nim, kráčeje po moři. Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem. Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“ Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!“ A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi. Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“ Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ Když vstoupili na loď, vítr se utišil. Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: „Jistě jsi Boží Syn.“ (Stejnou událost zachycují také 2 další evangelia: Marek 6, 45–52 a Jan 6, 16–21.)
Petr touží Ježíši projevit svou víru (tj. důvěru v Ježíše) a vykročí z lodi za ním.

Otázky z textu k zamyšlení
- Proč se Petr začal topit?
- Jaké okolnosti teď sráží mě? V čem nedůvěřuji Ježíši?
- Jak konkrétně Ježíš zareagoval, když Petr volal o pomoc?
- Jaká byla reakce učedníků?
- Jak mohu dnes já reagovat na to, co Bůh koná v mém životě?
Různé okolnosti v našich životech způsobují, že se začneme bát a „topit se“. Ale Pán Ježíš nás zahraňuje, když k němu voláme. Stejně jako Petra, dovede nás uchopit nás za ruku a ukázat nám, že má ve své moci absolutně vše. Skrze problémy a těžkosti nás Bůh připravuje do budoucnosti a buduje náš charakter. Petr se toho nejvíce naučil právě skrze zkoušky.
Vyryl jsem si tě do dlaní…
Můžeš Boha chválit a těšit se z Jeho milosti vůči tobě (v biblickém smyslu znamená milost nezasloužený dar), např. z toho, že zemřel za všechny tvé hříchy (Koloským 2,13-14), že o tobě neustále přemýšlí a moc mu na tobě záleží (1. Petrův 5,7). V Izajáši 49,14-16 ti Bůh (podobně jako Židům, kteří zapomněli, že se Bůh o ně stará) připomíná důležitou pravdu:
Sijón říkával: „Hospodin mě opustil, Panovník na mě zapomenul.“ „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle,vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále.
Můžeš se inspirovat tím, jak Boha chválí král David v Žalmu 33.
Ž 33, 3-6 a 17-20 Zpívejte mu novou píseň, hrejte dobře za hlaholu polnic. Neboť slovo Hospodinovo je přímé, v každém svém díle je věrný. Miluje spravedlnost a právo, Hospodinova milosrdenství je plná země. Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup. (…) Král se nezachrání velkým vojskem, rek se nevyprostí velkou zmužilostí. Selže kůň, k záchraně nepostačí, velkou silou svou k úniku nepomůže. Ale oko Hospodinovo bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo čekají na jeho milosrdenství, aby ze smrti je vysvobodil, naživu je zachoval v čas hladu. Naše duše s touhou vzhlíží k Hospodinu, on je naše pomoc, náš štít.

Ježíš i dnes koná zázraky a říká „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se.“ (Matouš 14, 27).
Zpracováno podle materiálu od Janky a Evky z InLife.